My lidé stejně jako ostatní živí tvorové často víme nebo umíme vycítit, že nás něco ohrožuje. A jakmile taková situace nastane, měli bychom dělat něco, čím bychom bránili svému ohrožení. Ovšem často si počínáme nelogicky, právě naopak, jinak, než by tomu mělo být. A že takových situací je!
Vezměte si třeba takové kouření. Kuřáci stejně jako nekuřáci už dávno vědí, že na tomto zlozvyku není nic pozitivního. Že všechno, co může z kouření vzejít, je špatné a vede to k neblahým koncům. Každý z nás to ví, ale přesto mnozí lidé kouří a kouří. A přicházejí o velké peníze, doufaje v to, že se jim snad vyhne aspoň rakovina, když už kašlou a páchnou kouřem. A můžete do nich mluvit horem dolem, s většinou z nich nic nenaděláte. Leda tehdy, když už je pozdě a kuřák pocítí takovou hrůzu, že už kvůli ní nedokáže vzít cigaretu do úst.
Nebo co takoví alkoholici? Ti prý tvoří podle statistik deset procent naší populace. A těch, co jenom pijí, ale závislí nejsou, je daleko víc. Skoro každý z nás se aspoň někdy napije. I když víme, že nás alkohol ničí, že nám po něm umírají mozkové buňky, tvrdnou játra a alkohol přispívá i k rakovině. A to ani nemluvím o dopravních nehodách a jiných neštěstích, k nimž může pod vlivem alkoholu spíše dojít. A negativ je tu víc.
Anebo drogy. Každá z nich nám lidem sice něco dává, ale každá si toho ještě víc bere. A jestli to něco skutečně odnese, je to právě zdraví. A v mnoha případech nakonec i život.
A negativní vliv má i naše případné a hojné nezdravé stravování se. I tady víme, co nám prospívá a co škodí, jenom se tím nechceme z nějakého důvodu často řídit.
Toho, co nám škodí, je pochopitelně mnohem víc. Někdy to nemůžeme ani ovlivnit a musíme se s tím smířit, někdy se to ovlivňuje jen velice složitě, ale někdy si škodíme vědomě sami. A aspoň to poslední bychom měli pozitivně ovlivnit. Protože jde o kvalitu naší existence. A kdo by nechtěl spokojeně žít?
