Každá věc, která se jeví laciná, nebo jednoduchá má háček. Jen je třeba jej umět „vyhmátnout“. A v tom je ten problém. Ne každý to umí.
Když přijde do banky klient žádat o půjčku, nepředpokládá nějaké složitosti a kličkování. Je úplně jedno, zda jde o klienta stávajícího, nebo úplně nového. Banka si začne ověřovat věci kolem něj. Pokud to ovšem již dávno neví a divili byste se, co všechno o klientech banky ví. Ale jdeme dál. Už když se vše zdá být hotovo, najednou se zjistí, že klientovo jméno figuruje v registrech. Tím je jednání o půjčce zastaveno a ukončeno s tím, že klient si může leda tak trhnout nohou. Banka není povinna zjišťovat, kdy, kde a proč. Nedělá to. Protože ji to nezajímá, to je věc klienta.
Třebaže to nezní dobře, banka v podstatě jedná správně. I když je v tom klient nevinně, protože ve velké většině případů o tom neví. Z registru dlužníků totiž žádný dopis nepřijde. Ani zpráva. Nic.
Dostat se tam, tedy mezi dlužníky, není zase nic tak složitého. Stačí zapomenutá splátka na cokoli, nebo nějaký poplatek, na jehož upozornění hodil klient dopis do koše s tím, že je to volovina.
Je tedy pravdou, že většina lidí se tam dostane vědomě, ale dalších několik procent o tom skutečně tušení mít nemusí a dozví se to právě až v bance. Není proto od věci, abyste do registrů nahlédli sami. Ano, je to veřejně přístupné, jen vás to bude stát dvě stokoruny. (Stav v květnu 2022). Pokud se tam najdete, nemá smysl abyste chodili do banky pro půjčku. Neuspějete tam.
Tím to však pro vás nekončí. Ona je zde totiž ještě nebankovní hypotéka bez registru. Tam se nějaký dloužek nebere v potaz, nikoho nezajímá. Takže to je vaše šance, kde je skoro sto procentní věc, že peníze skutečně dostanete. Jen musíte učinit první krok, který za vás nikdo udělat nemůže. Vyzkoušejte a uvidíte. Nic vás to nestojí.